Příchod hvězdy se nekoná, Götze se upíše Bayernu

Jednou z potenciálních posil Kanonýrů v letním přestupovém období měl být i útočný záložník Mario Götze z Borussie Dortmund. I když šlo jen o pouhé spekulace, jistá špetka naděje tu byla. Teď se ale dveře k podpisu německého talentu zavřely nadobro.

Odvěký rival Borussie a letošní mistr německé ligy, Bayern Mnichov, sáhl velmi hluboko do kapsy a pojistil si přestup vycházející hvězdy již před přestupovým obdobím. Půjde skutečně o rekordní transakci. Výkupní klauzule činila 37 milionů euro (bezmála miliarda korun) a bavorský klub přišel s touto nabídkou jako první a vyřadil tedy z boje o tohoto záložníka ostatní potenciální zájemce. Nejvíce se mluvilo o Manchesteru City a právě Arsenalu.

Informace přišla dnes s několika oficiálních a důvěryhodných zdrojů, tento přestup tedy můžeme považovat za hotový. Götze se do Bavorska přesune po ukončení letošní sezóny. Týmu Arséna Wengera tedy nezbývá nic jiného, než se porozhlédnout jinde.

 

 

 

zdroj: uefa.com

Kdo prolomí dvacetigólovou hranici jako první?

Do konce letošního ročníku anglické Premier League zbývá už jen 5 zápasů a je tedy nejvyšší čas podívat se na to, jak si zatím vedou střelci branek z řad našeho milovaného klubu.

Vstřelené branky se oproti loňsku rovnoměrněji rozdělily mezi střelce, za tuto skutečnost můžeme děkovat i faktu, že nás opustil jeden nejmenovaný holandský útočník. Minimálně jeden gól si letos připsalo už 18 fotbalistů, na střelecké listině nalezneme i taková jména jako Ignasi Miquel nebo Per Mertesacker. Druhý zmiňovaný si připsal vůbec své první dvě branky v dresu Arsenalu a nutno podotknout, že zejména jeho trefa hlavou při demolici jednoho kuřecího klubu byla výstavní.

Nejblíže mají k hranici 20 gólů v sezóně tito tři hráči: Olivier Giroud, Lukas Podolski a Theo Walcott. Z větší vzdálenosti je sleduje ještě Santi Cazorla, jeho šance už jsou však jen teoretické.

Theo Walcott je zmiňované hranici se svými 18 trefami nejblíže, poslední gól však vsítil 30. 1. při remíze s Liverpoolem. Na vině je pravděpodobně hlavně jeho zranění, které ho na několik utkání vyřadilo ze hry a své místo v sestavě si teď musí znova získávat. Tento anglický rychlík však zažívá svou zatím nejlepší sezónu ve své kariéře v Arsenalu a 20 branek by mu ve statistikách jistě slušelo.

Olivier Giroud přišel do Arsenalu jako nejlepší střelec francouzské ligy a ani letos mu do jeho loňské bilance 21 branek moc nechybí. Start měl sice pomalejší a poprvé se trefil až ve svém sedmém utkání, postupně se ale začal mezi střelce zapisovat pravidelněji a nyní disponuje už 17 góly. To je opravdu úctyhodné, když vezmeme v potaz, že je to jeho první rok v tvrdší anglické lize. O jeho smrtící hlavičce se musí soupeřovým brankářům i zdát.

Je pravda, že Lukas Podolski má ještě co dohánět, jeho levá dělovka ale dokáže vstřelit gól prakticky odkudkoliv. Tento Němec ale nezažívá zrovna šťastné období, trenér ho nechává na lavičce a Lukas nastupuje vždy spíše jako žolík. Když ale nastoupí, na hřišti je to poznat. Vypomáhá vpředu i vzadu a opravdu se snaží co nejvíce pomoci týmu, je prostě neúnavný. Myslím, že je tedy v jeho silách ještě dotáhnout své kolegy a získat jako první tu pomyslnou dvacetigólovou trofej, vždyť už má na kontě 14 branek.

Rosický znovu k dispozici, nad startem Fabianskiho visí otazník

Arsene Wenger se dnes podělil o nejnovější informace týkající se jeho svěřenců. V rámci předzápasové konference před nadcházejícím domácím utkáním proti Evertonu v úterý 16. 4. promluvil o:

 

Návratech do sestavy

“ Mertesacker a Rosický jsou zpět a zítra nám budou k dispozici. „ (Rosický měl menší svalový problém, Mertesacker měl stop na jeden zápas kvůli červené kartě pozn. red.) 

 

Lukaszovi Fabianskim

“ Okolo startu polského brankáře panují velké pochybnosti, rozhodneme zítra (Úterý). Z minulého zápasu si odnesl kopanec do žeber (proti Norwich City).“

 

 

Zdroj: Arsenal.com

Arsenal oznámil další přípravný zápas v Japonsku

Na oficiálních stránkách Arsenalu bylo dnes oznámeno datum dalšího přípravného zápasu na japonských ostrovech.

V rámci předsezónního Asia Tour 2013 odehrají Kanonýři kromě dříve avizovaného utkání s Nagoyou 22. července ještě další klání v zemi vycházejícího slunce s celkem Urawa Red Diamonds. Toto měření sil bude součástí Saitama City Cupu.

Další již oznámený přátelský zápas absolvují Gunners v Indonésii s místní reprezentací 14. července. Ve hře je stále také možnost dalšího utkání, spekuluje se zejména o mužstvech z Vietnamu.

 

 

Zdroj: Arsenal.com

Rosický dal zavzpomínat na svou premiérovou sezónu

Psal se leden roku 2007. Na hřišti fotbalového stánku Anfield Road se mělo rozhodnout, kdo z dvojice Liverpool – Arsenal postoupí do čtvrtého kola anglického FA Cupu. Mezi fotbalisty hostí nechyběl v základní sestavě ani drobný špílmachr z Prahy, Tomáš Rosický. V tuto chvíli ani on sám netušil, že to bude právě jeho večer.

Zápas probíhal ve slušném tempu, míč drželi na kopačkách převážně domácí, gólové šance byly zase doménou návštěvníků z Londýna. Velká chvíle českého rodáka přišla v závěru prvního poločasu. V 37. minutě si se svým partnerem ze zálohy Alexandrem Hlebem několikrát vyměnil podélnými přihrávkami balón a nechytatelnou ránou do horního rohu z hranice vápna přehodil domácího strážce svatyně. Druhý úspěch na sebe nenechal dlouho čekat, tentokrát se do akce zapojil i hvězdný Henry. Právě on přenechal ve 45. minutě Malému Mozartovi u rohu pokutového území míč a ten s velkým sebevědomím a lehkým krokem bez většího obtěžování prošel mezi čtyřmi protihráči a podél gólmana zakončil do spodního rohu branky. První poločas tedy měl zcela jasnou ústřední postavu. Po přestávce se ještě hra trochu zkomplikovala, když v průběhu 72. minuty rozvlnil síť hostů Nizozemec Kuyt. Pojistku ovšem přidal po skvělé individuální akci ze závěru utkání již zmiňovaný reprezentant galského kohouta Henry.

Tento skvělý večer byl bohužel na dlouhou dobu jediným dvougólovým úspěchem českého kapitána. Tuto sobotu, o více než šest let později, nám ale opět oživil tuto vzpomínku a my můžeme třeba doufat, že právě tohle je ten impuls, který dostane „Rosu“ na cestu k větším úspěchům. Určitě si to zaslouží.

Jak si vedou letošní nováčci v dresu Arsenalu?

V letním přestupovém období jsme se museli vyrovnat s odchody několika důležitých hráčů, jejich „náhrady“ je ale v probíhající sezóně více než zdatně zastupují. Řeč je o triu posil do útoku – Olivieru Giroudovi, Lukasi Podolském a o Santi Cazorlovi. Dnes se zaměřím pouze na útok, zimní akvizice do obrany, Nacho Monreal, bude rozebrána příště.

Olivier Giroud

První zmiňovaný přišel ke Gunners z francouzského Montpellieru a hned byl pod přísným pohledem fanoušků i vedení klubu. Měl totiž nahradit, minimálně útočnými úkoly v týmu, milovaného i nenáviděného Robina van Persieho, který odešel do Manchesteru United a byl v předcházející sezóně nejagilnějším střelcem londýnských Kanonýrů. Král střelců minulého ročníku francouzské ligy Olivier Giroud ale nezažíval zrovna povedený start. Svůj první gól vstřelil až ve svém sedmém utkání a navíc jen v poháru proti „slabému“ soupeři. Od té chvíle se ale vše začalo postupně viditelně zlepšovat a hráč s číslem 12 se mezi střelce začal zapisovat pravidelně. Několikrát dokonce vstřelil i dva góly v jednom utkání a neměl daleko k hattricku. V současnosti má na kontě 16 vstřelených gólů (z toho 10 v Premier League) a k tomu 12 asistencí (5v PL). Z toho velká většina byla vstřelena hlavou, na což je tento Francouz skutečný specialista. To není na první rok na britských ostrovech vůbec špatná vizitka a my si můžeme být skoro jistí, že do posledního ligového utkání své statistiky ještě vylepší.

Lukas Podolski

Tento ostřílený reprezentant Německa se v létě rozhodl, že zkusí poprvé v kariéře štěstí v Anglii a opustil svůj milovaný Kolín a upsal se Arsenalu. Lukas je univerzální útočník schopný zahrát i na křídle a právě tam mu našel Wenger v sestavě místo. Velmi pilně plní i defenzivní úkoly a je na něj spolehnutí, že odvede svou práci pečlivě. Jeho střely jsou jako z děla a jeho výdrž pozoruhodná. Od začátku působení také začal střílet branky a nyní jich má na kontě 13 (8 v PL) a k tomu přidal i 10 (9 v PL) přesných přihrávek. Často je také vybírán na zahrávání přímých kopů a několikrát už se mu z těchto pozic podařilo skórovat.

Santi Cazorla

Útočný záložník Cazorla přišel ke Kanonýrům v létě ze španělské Málagy a již od prvního zápasu bylo jasné, že to byla výborná investice. Santi střílel, nahrával, držel míč pevně přilepený na kopačce, prostě typický Španěl hodný reprezentace. Právě on byl ten element, co Arsenalu chyběl, špičkový organizátor hry. Už v prvních zápasech začal sbírat góly a nahrávky a několikrát se stal i hráčem utkání. Jen těžko bychom si v současnosti dokázali představit sestavu právě bez Santiho. Umí neuvěřitelně zrychlit hru a o míč ho jen tak někdo neobere. Nyní se může pyšnit statistikami 12 branek (vše v PL) a stejně tak 12 asistencí (10 v PL). Podařilo se mu vstřelit i tři góly v jednom utkání. Pozoruhodná je rovněž jeho přesnost přihrávek, která se pohybuje kolem 87%. Cazorla je vskutku světový hráč a když má den, jen skoro k nezastavení. Fanoušci mohou za tento skvělý nákup vedení jen chválit.

Letní investice do kádru se v probíhající sezóně opravdu vyplácí, jen doufejme, že i v dalším přestupovém období doplní vedení tým vhodnými hráči, a že budeme v příštím roce sledovat konzistentnější hru našeho oblíbeného týmu a konečně se dočkáme vytoužené trofeje.

Smolař Diaby zase na marodce, teď na 8-9 měsíců

Na oficiálních stránkách Arsenalu bylo potvrzeno, že si francouzský záložník Abou Diaby přivodil na tréninku další zranění.

Údajně jde o přetržení předního křížového vazu v koleni a rekonvalescence zabere podle prvních odhadů nejméně 8-9 měsíců. Vytáhlý záložník má vskutku smolnou kariéru, kdykoliv se vymaní z marodky na hřiště a začne se dostávat do formy, skolí ho další nepříjemné zranění.

Přejme mu tedy brzké uzdravení.

 

Zdroj: Arsenal.com

Kanonýři na hostováních

Máme reprezentační pauzu a zraky všech se tak upínají na mezinárodní klání. Ideální čas podívat se na hráče Arsenalu, kteří sbírají zkušenosti v jiných klubech a nejsou tedy fanoušky sledováni tak detailně. Hráčů hostujících v jiných klubech je hodně, proto jsem vybral jen ty, kteří už byli součástí A týmu.

André Santos

Tento věčně vysmátý krajní bek z Brazílie nezažíval velmi povedený začátek letošní sezóny. Na levém kraji obrany byl stabilním kamenem Gibbs a André nastupoval jen sporadicky. Navíc, když dostal příležitost, často s ní naložil neslavně. Kupil chyby, dělal zbytečné fauly, prostě se na něj nedalo ve vyhrocených situacích spolehnout. Vedení se tedy rozhodlo poslat ho v zimním přestupovém období na hostování do brazilského Grêmia a na jeho místo přivedlo španělského reprezentanta Nacho Monreala. Santos se zdá se uchytil rychle a už ve svém druhém utkání na Jihoamerickém kontinentu si připsal zásah do sítě. 

Johan Djourou

Směr pryč z Arsenalu v polovině probíhající sezóny platil také pro švýcarského stopera. U něj to bylo ale z jiného důvodu, než tomu bylo u Santose. Djourou neměl jisté místo ani na lavičce náhradníků a podle svých slov potřeboval ve svém věku hrát pravidelně. Přes stabilní hráče základní jedenáctky Vermaelena, Mertesackera a Koscielnyho se ale k příležitostem zahrát si skoro vůbec nedostával. Jeho útočiště je tedy minimálně do konce této sezóny německý Hannover 96. Jeho přání nastupovat se mu zde vyplňuje, už se objevil v 11 utkáních, z toho v 10 jako hráč základní sestavy.

Emmanuel Frimpong

Mladý defenzivní štít Frimpong to nemá lehké. V minulém roce ho trápilo dlouhodobé zranění a navíc nedostával příležitosti kvůli stabilní formě Alexe Songa. Letos dávají trenéři v méně důležitých utkáních přednost Coquelinovi a tak rodilý Ghaňan Frimpong cestuje po hostováních. Za dva roky vystřídal už 3 kluby. Po Wolverhamptonu a Charltonu je to tento půlrok prvoligový Fulham. O nějakém velkém množství příležitostí se ale opět mluvit nedá.

Marouane Chamakh

Typický hrot z Maroka nemá letos místo v základní sestavě. Úplně vepředu operuje nejčastěji Giroud, o místo středního útočníka se hlásí také Walcott. Na stejném postu mohou navíc nastoupit také Podolski a Gervinho. Chamakh tedy musel hledat uplatnění jinde. Stěhovat se ani nemusel, jako posilu si ho vybral londýnský West Ham. Ze začátku příležitosti dostával zejména jako střídající hráč, v současnosti ale jen zahřívá lavičku.

Park Chu-Young

Kapitán Jižní Koreje z rodu Parků toho v Arsenalu moc nestihl. Často se nepodíval ani na lavičku a tak jednou z variant bylo právě hostování. Už na podzim se ho ujala španělská Celta Vigo a Park se stal vcelku pravidelným náhradníkem. Jeho dosavadní 4 vstřelené branky ale nepomáhají klubu k lepším výsledkům a ten se potácí v zóně sestupu.

Ryo Miyaichi

Tento dvacetiletý štírek z Japonska je spíše budoucností Arsenalu. Zápasovou praxi ale potřebuje a kde je lepší místo získat ji než na britských ostrovech. V minulém roce sbíral zkušenosti v Boltonu, letos je součástí londýnského Fulhamu. Zvláště na podzim nastupoval pravidelně, nyní se zotavuje po operaci vazů, která byla podle lékařů nezbytná po zranění z FA Cupu.

Nicklas Bendtner

Rebel z Dánska Bendtner měl podobný problém jako Marouane Chamakh, nedokázal si totiž svými výkony zajistit pravidelné příležitosti v sestavě Gunners. V loňském roce hostoval v prvoligovém Sunderlandu a dařilo se mu relativně dobře. I když si neodpustil své občasné protizákonné výstřelky, příležitostí dostával hodně a vstřelil i 8 branek. Daleko hůře je na tom ale letos. V reprezentaci má distanc za řízení v opilosti a v italském Juventusu patří mezi neoblíbené hráče. Dosud nastoupil pouze v deseti utkáních a často jen na pár minut. Navíc ještě nevsítil ani jednu branku.

Denilson

Brazislký štít Denilson už má s Arsenalem pramálo společného. Na hostování v Sao Paulu je již druhý rok a na návrat to zdaleka nevypadá. Otázkou je, proč ho vedení neprodá, když v Arsenalu evidentně nemá budoucnost. Vedení klubu již delší dobu zažívá problém s prodejem hráčů a důvod je často v nesmyslně vysokých platech, které  nejsou nakupující kluby ochotny hráčům nabídnout.

Osobní názor:

Vedení našeho milovaného klubu by si mělo uvědomit, že hostování jsou tu od toho, aby perspektivní a mladí hráči získali zkušenosti a stali se budoucností prvního týmu. Hráči bez naděje být ještě někdy součástí sestavy by se měli prodat a ne jen „odklidit“ na hostování. Takovýchto případů máme nespočet, již zmiňovaní Bendtner a Denilson, dále Squillaci, Arshavin a několik dalších jen zatěžují klubový rozpočet a týmu nic nepřináší. Hodnostáři klubu by k tomuto problému měli přistupovat chytřeji a změnit přestupovou filozofii.

Kde je brilantní Arteta z minulé sezóny?

Mnoho fanoušků trápí fakt, že španělský středopolař Mikel Arteta postrádá formu. To něco navíc, čím udával řád záložní linii Gunners v minulém soutěžním roce. Jeho držení míče a preciznost při jeho distribuci už nejsou jeho chloubou, v současnosti působí spíš jen jako takový „posouvač či posunovač“ . V předcházející sezóně jsme si mohli být skoro stoprocentně jisti dvěma fakty: Mikelův účes bude vždy perfektní a o míč ho jen tak někdo neobere. Co se tedy stalo s ex-hráčem Evertonu, bez kterého jsme si loni sestavu nedokázali ani představit?

Odpověď hledejme za aktivitou Arsenalu na přestupovém trhu a za vyprázdněním marodky týmu z Ashburton Grove. Arteta přišel ke Gunners v době, kdy byl zraněný Jack Wilshere a tým nutně potřeboval středního záložníka se zkušenostmi z Premier League. Jak čas plynul, Španěl se víc a víc stával základním kamenem celého týmu. Společně se Songem byli oporami sestavy, výsledky bohužel nepřicházely, protože měl Arsenal problémy na jiných postech. Nezkušený Ramsey, který často dostával k překvapení fanoušků přednost před Rosickým, důležitou roli útočného záložníka nezvládal a nepodařilo se mu zalepit díru po Fabregasovi. Zraněními sužovaná obrana taky nebyla ideální. Na těchto problémech se klub snažil zapracovat během letního přestupového období, obrana dostala nový impuls příchodem asistenta Steva Boulda, jako ofenzivní záložník začal operovat Santi Cazorla. Nepochopitelné rozhodnutí vedení prodat jediného čistě defenzivního záložníka se zkušenostmi Songa, ale tým opět destabilizovalo. Samozřejmě, po dlouhodobém zranění se vrátil Angličan Wilshere, jeho post je ovšem stejný jako Artetův. Tím pádem se musel Mikel přesunout na post štítového záložníka a dostal úplně jiné, zejména defenzivní povinnosti. Tato pozice mu ale zdá se vůbec nesvědčí. Tým je nekonzistentní, opět se prohrává. Teď je to ale kvůli jiným důvodům než loni, chybí typicky defenzivní bijec.

Nevhodná pozice je tedy podle mě hlavním důvodem současného rozpoložení Mikela Artety. Nic se nezmění, pokud Wenger nepřivede posilu do zálohy, která by přebrala to defenzivní břímě, které jak se zdá Mikela nesmírně tíží. Během lednového přestupového období ale žádná změna do zálohy nepřišla, i když byly signály, že tým se snažil někoho na tento post získat. Bohužel si musíme počkat nejméně do léta, snad se opět navrátí stabilita do týmu.