Máme reprezentační pauzu a zraky všech se tak upínají na mezinárodní klání. Ideální čas podívat se na hráče Arsenalu, kteří sbírají zkušenosti v jiných klubech a nejsou tedy fanoušky sledováni tak detailně. Hráčů hostujících v jiných klubech je hodně, proto jsem vybral jen ty, kteří už byli součástí A týmu.
André Santos
Tento věčně vysmátý krajní bek z Brazílie nezažíval velmi povedený začátek letošní sezóny. Na levém kraji obrany byl stabilním kamenem Gibbs a André nastupoval jen sporadicky. Navíc, když dostal příležitost, často s ní naložil neslavně. Kupil chyby, dělal zbytečné fauly, prostě se na něj nedalo ve vyhrocených situacích spolehnout. Vedení se tedy rozhodlo poslat ho v zimním přestupovém období na hostování do brazilského Grêmia a na jeho místo přivedlo španělského reprezentanta Nacho Monreala. Santos se zdá se uchytil rychle a už ve svém druhém utkání na Jihoamerickém kontinentu si připsal zásah do sítě.
Johan Djourou
Směr pryč z Arsenalu v polovině probíhající sezóny platil také pro švýcarského stopera. U něj to bylo ale z jiného důvodu, než tomu bylo u Santose. Djourou neměl jisté místo ani na lavičce náhradníků a podle svých slov potřeboval ve svém věku hrát pravidelně. Přes stabilní hráče základní jedenáctky Vermaelena, Mertesackera a Koscielnyho se ale k příležitostem zahrát si skoro vůbec nedostával. Jeho útočiště je tedy minimálně do konce této sezóny německý Hannover 96. Jeho přání nastupovat se mu zde vyplňuje, už se objevil v 11 utkáních, z toho v 10 jako hráč základní sestavy.
Emmanuel Frimpong
Mladý defenzivní štít Frimpong to nemá lehké. V minulém roce ho trápilo dlouhodobé zranění a navíc nedostával příležitosti kvůli stabilní formě Alexe Songa. Letos dávají trenéři v méně důležitých utkáních přednost Coquelinovi a tak rodilý Ghaňan Frimpong cestuje po hostováních. Za dva roky vystřídal už 3 kluby. Po Wolverhamptonu a Charltonu je to tento půlrok prvoligový Fulham. O nějakém velkém množství příležitostí se ale opět mluvit nedá.
Marouane Chamakh
Typický hrot z Maroka nemá letos místo v základní sestavě. Úplně vepředu operuje nejčastěji Giroud, o místo středního útočníka se hlásí také Walcott. Na stejném postu mohou navíc nastoupit také Podolski a Gervinho. Chamakh tedy musel hledat uplatnění jinde. Stěhovat se ani nemusel, jako posilu si ho vybral londýnský West Ham. Ze začátku příležitosti dostával zejména jako střídající hráč, v současnosti ale jen zahřívá lavičku.
Park Chu-Young
Kapitán Jižní Koreje z rodu Parků toho v Arsenalu moc nestihl. Často se nepodíval ani na lavičku a tak jednou z variant bylo právě hostování. Už na podzim se ho ujala španělská Celta Vigo a Park se stal vcelku pravidelným náhradníkem. Jeho dosavadní 4 vstřelené branky ale nepomáhají klubu k lepším výsledkům a ten se potácí v zóně sestupu.
Ryo Miyaichi
Tento dvacetiletý štírek z Japonska je spíše budoucností Arsenalu. Zápasovou praxi ale potřebuje a kde je lepší místo získat ji než na britských ostrovech. V minulém roce sbíral zkušenosti v Boltonu, letos je součástí londýnského Fulhamu. Zvláště na podzim nastupoval pravidelně, nyní se zotavuje po operaci vazů, která byla podle lékařů nezbytná po zranění z FA Cupu.
Nicklas Bendtner
Rebel z Dánska Bendtner měl podobný problém jako Marouane Chamakh, nedokázal si totiž svými výkony zajistit pravidelné příležitosti v sestavě Gunners. V loňském roce hostoval v prvoligovém Sunderlandu a dařilo se mu relativně dobře. I když si neodpustil své občasné protizákonné výstřelky, příležitostí dostával hodně a vstřelil i 8 branek. Daleko hůře je na tom ale letos. V reprezentaci má distanc za řízení v opilosti a v italském Juventusu patří mezi neoblíbené hráče. Dosud nastoupil pouze v deseti utkáních a často jen na pár minut. Navíc ještě nevsítil ani jednu branku.
Denilson
Brazislký štít Denilson už má s Arsenalem pramálo společného. Na hostování v Sao Paulu je již druhý rok a na návrat to zdaleka nevypadá. Otázkou je, proč ho vedení neprodá, když v Arsenalu evidentně nemá budoucnost. Vedení klubu již delší dobu zažívá problém s prodejem hráčů a důvod je často v nesmyslně vysokých platech, které nejsou nakupující kluby ochotny hráčům nabídnout.
Osobní názor:
Vedení našeho milovaného klubu by si mělo uvědomit, že hostování jsou tu od toho, aby perspektivní a mladí hráči získali zkušenosti a stali se budoucností prvního týmu. Hráči bez naděje být ještě někdy součástí sestavy by se měli prodat a ne jen „odklidit“ na hostování. Takovýchto případů máme nespočet, již zmiňovaní Bendtner a Denilson, dále Squillaci, Arshavin a několik dalších jen zatěžují klubový rozpočet a týmu nic nepřináší. Hodnostáři klubu by k tomuto problému měli přistupovat chytřeji a změnit přestupovou filozofii.